V posledních desetiletích se ukázalo, že hudba je mnohem víc než jen něco, co nás nutí tleskat, dupat nohama a zpívat.
Tyto aspekty jsou na hudbě skvělé, nicméně hudba jde mnohem dál. Je emocionální inspirací a univerzálním jazykem, který přesahuje hranice.
Hudba se v posledních letech prosadila jako forma terapeutické léčby. Seznam nemocí, které lze léčit hudbou zahrnuje různé klinické stavy, mimo jiné v psychiatrii, dětské neuropsychiatrii, neurologii, onkologii nebo u nemocí ve stádiu paliativní péče. Hudba dokáže snižovat závažné příznaky nemocí a předcházet potenciální komplikace onemocnění.
Vedle cílených terapeutických procesů, jakými jsou například muzikoterapie, se hudba využívá i jinde ve zdravotnictví. Zdravotníci pouštějí hudbu před operacemi, aby snížili úzkost a úroveň stresu pacientů. Hudba se často používá ke snížení akutní nebo chronické bolesti.
Neurochemické procesy (např. produkce dopaminu, opioidů, serotoninu, kortizolu nebo oxytocinu) jsou spouštěny různými hudebními projevy a zvuky. Tyto chemické reakce v našem mozku jdou ruku v ruce s našimi představami o potěšení, odměně a motivaci. Kromě toho ovlivňuje hudba také naše vnímání stresu, únavy a fungování našeho imunitního systému.
Hudba vyvolává emocionální reakce v závislosti na náladě a charakteristice hudby, které jsou dány procesy v našem mozku, které hudba spouští a tedy ovlivňuje naši celkovou psychickou a přeneseně také fyzickou pohodu.
Terapie, která zahrnuje „poslech hudby“ se dělí na dvě samostatné kategorie.
První metoda spočívá v tom, že pacient poslouchá svoji oblíbenou hudbu a zažívá procesy, které je schopna hudba aktivizovat a které byly uvedeny v úvodu textu. Druhá metoda poslechu hudby využívá přístup „hudební medicíny“ – tedy využití specifické hudby (skladem) k ovlivnění onemocnění anebo souvisejících symptomů. Při individualizovaném poslechu hudby sestavují pacientům vyškolení terapeuti seznam skladeb, který s nimi emočně rezonuje nebo alespoň promlouvá k jeho preferencím.
U lidí s chronickým nebo degenerativním onemocněním (například Alzheimerova choroba) se jejich oblíbené skladby používají ke stimulaci kognitivních funkcí jako paměť, pozornost, koncentrace. Současně hudba zmírňuje i psychické příznaky onemocnění. Hudba, zejména rytmus, se využívá také v oblasti neuromotorické rehabilitace; především u pacientů po cévní mozkové příhodě, Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze a dalších neurologických onemocněních.
Obecně, u využití hudby jako terapeutického nástroje, je záměr takový, aby u pacientů působily skladby proti příčinám a následkům daného stavu, který je zapříčiněn nemocí nebo vážným úrazem. Poslech hudby zmírňuje příznaky vážných onemocnění nebo úrazů s dlouhodobými následky, a přestože se často jedná o krátkodobou úlevu, dopad na pacienta je okamžitý a velmi účinný.
U tohoto přístupu k hudbě cílíme mnohem méně specificky na to, jak chceme lidem prostřednictvím hudby pomáhat.
V rámci této filozofie organizuje zkušený hudební profesionál různé aktivity. Záměrem je podpořit pohodu člověka. Konkrétně se tato metodika zaměřuje na zlepšení nálady a zvýšení motivace člověka. Má také podporovat socializaci a stimulovat obecné smyslové, motorické a kognitivní dovednosti.
Aktivity, které jsou součástí neterapeutického přístupu k hudbě:
Hudební programy YAMAHA MUSIC SCHOOL a zejména programy pro předškolní děti aplikují v hodinách prvky neterapeutického přístupu k hudbě, který má prokazatelné dopady na stav a vývoj jedince, v tomto případě dítěte předškolního věku.
Poslech hudby se v každodenním životě používá ke zlepšení nálady, ke snížení stresu a ke zbavení se negativních emocí. Hudba působí na náš mozek a pomocí chemických procesů má za následek lepší náladu, menší únavu a stres a lepší celkovou psychickou a fyzickou pohodu.
Poslech hudby a další práce s hudbou (rytmizace, zpěv, pohyb do rytmu, cílená poslechová cvičení) prokazatelně také zlepšují kognitivní výkon – tedy paměť, koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení a schopnost pochopení informací. Díky hudbě a metodice YAMAHA MUSIC SCHOOL můžeme cíleně rozvíjet naše děti.
Autorem originálního článku je univerzitní profesor Alfredo Raglio, který se v článku zaměřoval na muzikoterapii z pohledu zdravotnictví.
Možnost nezávazné zkušební lekce »Originální článek: https://hub.europe.yamaha.com/index/article-detail?article=music-and-health