Propojení mezi hudbou a lidským zdravím

V posledních desetiletích se ukázalo, že hudba je mnohem víc než jen něco, co nás nutí tleskat, dupat nohama a zpívat.

Tyto aspekty jsou na hudbě skvělé, nicméně hudba jde mnohem dál. Je emocionální inspirací a univerzálním jazykem, který přesahuje hranice.

Hudba se v posledních letech prosadila jako forma terapeutické léčby. Seznam nemocí, které lze léčit hudbou zahrnuje různé klinické stavy, mimo jiné v psychiatrii, dětské neuropsychiatrii, neurologii, onkologii nebo u nemocí ve stádiu paliativní péče. Hudba dokáže snižovat závažné příznaky nemocí a předcházet potenciální komplikace onemocnění.

Vedle cílených terapeutických procesů, jakými jsou například muzikoterapie, se hudba využívá i jinde ve zdravotnictví. Zdravotníci pouštějí hudbu před operacemi, aby snížili úzkost a úroveň stresu pacientů. Hudba se často používá ke snížení akutní nebo chronické bolesti.

ÚČINKY HUDBY NA LIDSKÝ ORGANISMUS

Neurochemické procesy (např. produkce dopaminu, opioidů, serotoninu, kortizolu nebo oxytocinu) jsou spouštěny různými hudebními projevy a zvuky. Tyto chemické reakce v našem mozku jdou ruku v ruce s našimi představami o potěšení, odměně a motivaci. Kromě toho ovlivňuje hudba také naše vnímání stresu, únavy a fungování našeho imunitního systému.

Hudba vyvolává emocionální reakce v závislosti na náladě a charakteristice hudby, které jsou dány procesy v našem mozku, které hudba spouští a tedy ovlivňuje naši celkovou psychickou a přeneseně také fyzickou pohodu.

HUDBA JAKO TERAPEUTICKÝ NÁSTROJ

Terapie, která zahrnuje „poslech hudby“ se dělí na dvě samostatné kategorie.

První metoda spočívá v tom, že pacient poslouchá svoji oblíbenou hudbu a zažívá procesy, které je schopna hudba aktivizovat a které byly uvedeny v úvodu textu. Druhá metoda poslechu hudby využívá přístup „hudební medicíny“ – tedy využití specifické hudby (skladem) k ovlivnění onemocnění anebo souvisejících symptomů. Při individualizovaném poslechu hudby sestavují pacientům vyškolení terapeuti seznam skladeb, který s nimi emočně rezonuje nebo alespoň promlouvá k jeho preferencím.

U lidí s chronickým nebo degenerativním onemocněním (například Alzheimerova choroba) se jejich oblíbené skladby používají ke stimulaci kognitivních funkcí jako paměť, pozornost, koncentrace. Současně hudba zmírňuje i psychické příznaky onemocnění. Hudba, zejména rytmus, se využívá také v oblasti neuromotorické rehabilitace; především u pacientů po cévní mozkové příhodě, Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze a dalších neurologických onemocněních.

Obecně, u využití hudby jako terapeutického nástroje, je záměr takový, aby u pacientů působily skladby proti příčinám a následkům daného stavu, který je zapříčiněn nemocí nebo vážným úrazem. Poslech hudby zmírňuje příznaky vážných onemocnění nebo úrazů s dlouhodobými následky, a přestože se často jedná o krátkodobou úlevu, dopad na pacienta je okamžitý a velmi účinný.

NETERAPEUTICKÝ PŘÍSTUP K HUDBĚ A JEHO DŮSLEDKY

U tohoto přístupu k hudbě cílíme mnohem méně specificky na to, jak chceme lidem prostřednictvím hudby pomáhat.

V rámci této filozofie organizuje zkušený hudební profesionál různé aktivity. Záměrem je podpořit pohodu člověka. Konkrétně se tato metodika zaměřuje na zlepšení nálady a zvýšení motivace člověka. Má také podporovat socializaci a stimulovat obecné smyslové, motorické a kognitivní dovednosti.

Aktivity, které jsou součástí neterapeutického přístupu k hudbě:

  • rytmický doprovod písně,
  • zpěv,
  • pohyb do rytmu hudby,
  • poslechové zážitky.

Hudební programy YAMAHA MUSIC SCHOOL a zejména programy pro předškolní děti aplikují v hodinách prvky neterapeutického přístupu k hudbě, který má prokazatelné dopady na stav a vývoj jedince, v tomto případě dítěte předškolního věku.

ZÁVĚR: HUDBA A ZDRAVÍ PATŘÍ K SOBĚ.

Poslech hudby se v každodenním životě používá ke zlepšení nálady, ke snížení stresu a ke zbavení se negativních emocí. Hudba působí na náš mozek a pomocí chemických procesů má za následek lepší náladu, menší únavu a stres a lepší celkovou psychickou a fyzickou pohodu.

Poslech hudby a další práce s hudbou (rytmizace, zpěv, pohyb do rytmu, cílená poslechová cvičení) prokazatelně také zlepšují kognitivní výkon – tedy paměť, koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení a schopnost pochopení informací. Díky hudbě a metodice YAMAHA MUSIC SCHOOL můžeme cíleně rozvíjet naše děti.

Autorem originálního článku je univerzitní profesor Alfredo Raglio, který se v článku zaměřoval na muzikoterapii z pohledu zdravotnictví.

Možnost nezávazné zkušební lekce »

Originální článek: https://hub.europe.yamaha.com/index/article-detail?article=music-and-health